Památky, výborné pivo a krajinou sedláka, který snědl tele
Délka: cca 23 km
Vimperk (nádraží)-Vimperk (zámek)-Klášterec-Skláře-Veselka-Buk-Pravětín-Vimperk
Založení hradu ve Vimperku se připisuje členovi družiny Přemysla Otakara II. Purkartovi z Janovic, který se v listině z roku 1264 uvádí s přídomkem „z Vimperka“. Hrad sloužil převážně k ochraně vimperské větve Zlaté stezky. Jako majitelé hradu a města se zde vystřídali Kaplířové ze Sulevic, Malovcové z Chýnova, Jáchym z Hradce, Vilém a Petr Vok z Rožmberka, Jáchym Novohradský z Kolovrat, Eggenberkové či Schwarzenberkové. Nejstarší částí hradu je dvoupatrová Vlčkova věž z roku 1470. Mezi pozůstatky starého hradu patří i Haselburg, samostatně stojící předsunutá dělostřelecká bašta. Černá zámecká brána jako součást městského opevnění je jedinou dochovanou branou ve Vimperku. Hrad byl renesančně přestavěn po roce 1554. Zámek ztratil svou honosnost poslední přestavbou po požáru v roku 1857.
Mezi nejstarší vimperské domy patří dům srubové domy (čp. 16 ze 17. století), gotická jsou ostění domů na náměstí (čp. 13, 40, 8, 9, 43). Městská zvonice byla postavena okolo roku 1500. Zvon Maria Hilf pochází z roku 1419.
Barokní kaple 14 sv. pomocníků byla dokončena roku 1714 sklářem Valentinem Müllerem. Jeho otci Michalovi se často připisuje prvenství ve vynálezu křišťálového a také rubínového skla.
Z církevních památek je nejstarší původní farní kostel sv. Bartoloměje, jehož založení spadá do doby dostavění vimperského zámku okolo roku 1270. Na starém hřbitově u kostela sv. Bartoloměje jsou poničené pomníky majitelů skláren v Lenoře a Vimperku Josefa Taschka a Wilhelma Kralika. U vchodu na bývalý hřbitov stojí socha sv. Anny Samotřetí z druhé poloviny 16. století. Farní kostel Navštívení Panny Marie byl postaven již ve druhé polovině 14. století. Po stranách hlavního oltáře jsou v oknech osazeny Quastovy vitráže Ježíše a Marie, oceněné na světové výstavě ve Vídni 1873. Dnešní školka je bývalým sídlem majitelů zdejších skláren Kraliků. Byla postavena v secesním slohu významným vídeňským architektem Leopoldem Bauerem v roce 1905. V místním arboretu se nachází údajně přes 180 dřevin. Šumavský pivovar rodiny Hojdarových navazuje na zdejší tradici vaření piva. Vyrábí nefiltrovaná a nepasterizovaná piva bez jakýchkoli umělých přísad a konzervačních látek přímo v prostorách pivnice, kde jsou umístěny varny a v prostorách přilehlého sklepa, kde naleznete spilku, ležácké sudy a další technologii.
Technickou památkou je Klášterský viadukt. Most, který překonává široké údolí Arnoštského potoka, tvoří čtyři oblouky a byl zprovozněn v roce 1899 pro železniční trať Vimperk – Lenora.
Malá kolonizační vesnici Klášterec ležela na vimperské větvi solné Zlaté stezky. Na návsi vesničky najdete kapli Povýšení sv. Kříže, postavenou v roce 1852. V blízkosti je bývalá tanková střelnice, jejíž řídící věž je přestavěna na penzion. Zdejším nejznámějším sedlákem byl jakýsi Terl, který po okolí proslul svou chutí k jídlu. Na posezení prý snědl celé tele. Dědeček básníka Antonína Sovy Jakub Sova byl zdejším vyhlášeným hodinářem.
U Sklářů, jak název napovídá, stávala ve středověku sklárna. Dnes na návsi stojí malá kaple a památná lípa.
I v Pravětíně stávala sklářská huť, dokonce jedna z nejstarších, je zmiňována již v roce 1359. Na Pravětínském potoce jsou dochovány rýžovnické sejpy. Prochází zde naučný okruh Pravětínské údolí.
Klikem na mapu přejdete na podrobné trasování
