Štola
Od řepešínského mlýna vede naučná stezka Na soutoku proti proudu Blanice. Asi 200 metrů před místem, kde se trasa stezky začne otáčet zpět, byla někdy koncem 70. let 20. století vyražena štola, která sloužila ke geologickému průzkumu hornin, a to v místech, kde měla stát hráz budoucí vodárenské nádrže Krejčovice. Obdobná štola je i na druhém břehu Blanice. K výstavbě nádrže nakonec nedošlo a hráz není v současnosti vedena v seznamu výhledově chráněných přehradních profilů.
Krejčovice
Jeskyni najdete i západně od Krejčovic. Než asfaltová silnička překoná Milešický potok, odbočíte vpravo a po pár metrech uvidíte na levém břehu zmiňovaného potoka výklenkovou jeskyni. Její německý nářeční název Matschmounluka souvisel se zlatokopeckou aktivitou v této oblasti. Vždyť největší rýžoviště zlata v povodí Blanice se nachází nedaleko odtud u ústí Cikánského potoka do Blanice. V sejpech (hromadách hlušiny po rýžování) byla nalezena keramika ze 14. a 15. století. Současně se zlato v této oblasti i dolovalo. Královské příjmy z pronájmu dolů jenom kolem Záblatí v roce 1337 činily kolem 220 kop míšenských grošů.
Horní Záblatí
Po objevení Ameriky a následném dovozu levného tamního zlata došlo k nerentabilitě zdejší těžby. Přesto je ještě v roce 1561 připomínán důl u sv. Ducha ležící při sv. Barboře u Krejčovic nebo důl u sv. Trojice u Horního Záblatí. V roce 1764 byl u Záblatí v provozu důl u sv. Antonína.
Albrechtovice
U nedalekých Albrechtovic se těžilo zlato i okolo roku 1820. Dnes je v místech těžby zřízena Hornická naučná stezka. Dodnes lze v Blanici vyrýžovat nějakou tu zlatinku a při velkém štěstí i menší zlatý valounek.
