Ves Nicov je zmiňována již ve 13. století, kdy patří klášteru Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově při soutoku Vltavy a Sázavy. Kostel sv. Martina byl založen v téže době a dnes se uvádí jako nejvýše položená románská stavba v Čechách. Románský vzhled ovšem setřely přestavby v průběhu staletí. Víme o přestavbě barokní ve 2. polovině 17. století nebo přestavbě ve století 19., kdy byla kostelní loď prodloužena. Barokní oltář byl poškozen v roce 2004 krádeží sošek patronů zemědělců. Rovněž se již sv. Martin nemůže podělit o svůj plášť se žebrákem, neboť i soška žebráka byla zcizena. V interiéru nás zaujme třeba kamenný sanktuář, varhany tachovského varhanáře Gartnera z roku 1811 a darované sem sklářským podnikatelem Johannem Meyrem, Boží hrob zdobený sklíčky snad ze sklárny na Zlaté Studni. Na přilehlém hřbitově obdivujeme litinové či kované kříže a vedle kostela stojící barokní faru.

Za vsí byl v roce 2005 postaven a vysvěcen tzv. kohoutí kříž, kopie původního z roku 1890, který byl poničen a posléze přemístěn do Kašperských Hor ke kostelu sv. Markéty. Tyto kříže, se znázorněním nástrojů Kristova umučení, byly velmi oblíbené v sousedním Bavorsku, a jejich původ sahá až do středověku. Těchto nástrojů umučení bylo většinou vyhotoveno 33, což je věk Kristova skonu. Bývaly to třeba Petrův meč, rouška Veroničina, sloup s pouty, v nichž byl Ježíš bičován, jeho roucho i vrhcáby, jimiž o ně žoldnéři metali los, výplatní deska pro 30 Jidášových stříbrných i kalamář s psacím perem Herodovým. Na vrcholu nicovského kříže je kohout připomínající trojí zapření Krista apoštolem Petrem. Kohout stojí na hodinách, které ukazují třetí hodinu, čas, kdy Kristus na kříži skonal. Na kříži vedle Ježíšova těla a trnové koruny jsou ze silného plechu siluety dalších předmětů: hřebů, kladiva, kleští, vrtáku, kopí, halapartny, ruky, která Krista udeřila, Pilátova džbánu, rukojeti bičů a důtek, žebříku, lopaty, kalicha, tesáku, houby na tyči, lucerny.