Kouzelná trasa, která může a nemusí mít až 18 km. Projdete se překrásným údolím a stoupáním
na Javorník se vám Šumava a Pošumaví otevře v plné kráse.
Délka trasy: 18 km
Nicov – Královský kámen – Javorník (roz.) – Javorník (ves) – Tejmlov – Krankoty – Nicov – Popelná – Obří hrad – Popelná – Pod Popelní horou – Studenec – Nicov
Ves Nicov je zmiňována již ve 13. století, kdy patří klášteru Stětí sv. Jana Křtitele na Ostrově při soutoku Vltavy a Sázavy. Kostel sv. Martina byl založen v téže době a dnes se uvádí jako nejvýše položená románská stavba v Čechách. Románský vzhled ovšem setřely přestavby v průběhu staletí. Víme o přestavbě barokní ve 2. polovině 17. století nebo přestavbě ve století 19., kdy byla kostelní loď prodloužena. Barokní oltář byl poškozen v roce 2004 krádeží sošek patronů zemědělců. Rovněž se již sv. Martin nemůže podělit o svůj plášť se žebrákem, neboť i soška žebráka byla zcizena. V interiéru nás zaujme třeba kamenný sanktuář, varhany tachovského varhanáře Gartnera z roku 1811 a darované sem sklářským podnikatelem Johannem Meyrem, Boží hrob zdobený sklíčky snad ze sklárny na Zlaté Studni. Na přilehlém hřbitově obdivujeme litinové či kované kříže a vedle kostela stojící barokní faru.
Za vsí byl v roce 2005 postaven a vysvěcen tzv. kohoutí kříž, kopie původního z roku 1890, který byl poničen a posléze přemístěn do Kašperských Hor ke kostelu sv. Markéty. Tyto kříže, se znázorněním nástrojů Kristova umučení, byly velmi oblíbené v sousedním Bavorsku, a jejich původ sahá až do středověku. Těchto nástrojů umučení bylo většinou vyhotoveno 33, což je věk Kristova skonu. Bývaly to třeba Petrův meč, rouška Veroničina, sloup s pouty, v nichž byl Ježíš bičován, jeho roucho i vrhcáby, jimiž o ně žoldnéři metali los, výplatní deska pro 30 Jidášových stříbrných i kalamář s psacím perem Herodovým. Na vrcholu nicovského kříže je kohout připomínající trojí zapření Krista apoštolem Petrem. Kohout stojí na hodinách, které ukazují třetí hodinu, čas, kdy Kristus na kříži skonal. Na kříži vedle Ježíšova těla a trnové koruny jsou ze silného plechu siluety dalších předmětů: hřebů, kladiva, kleští, vrtáku, kopí, halapartny, ruky, která Krista udeřila, Pilátova džbánu, rukojeti bičů a důtek, žebříku, lopaty, kalicha, tesáku, houby na tyči, lucerny.
Skalnatému vrcholu Královský kámen (1 059 m n. m.) dala jméno pověst o králi a jeho mocichtivých služebnících. Do jedné ze skal byla otcem a synem Klementovými vytesána v roce 1916 kaplička. V roce 2007 zde byl znovu vztyčen a vysvěcen jáhnem Janem Pečeným vrcholový kříž, zhotovený uměleckým kovářem Janem Zoubkem ze Sušice. Nedaleko od skalní kapličky najdeme i starý schwarzenberský mezník.
Cestou k vrcholu Javorníka míjíme pomníček nedávné letecké tragédie.
Na vrcholu Javorníka (1 065 m n. m.) stojí od roku 1938 rozhledna, která nabízí kruhový rozhled nejen na Šumavu a Pošumaví, ale třeba i k Alpám nebo na Brdy. Rozhledna byla, podle projektu Karla Houry, postavena za 65 dní. Jelikož jí stromy přerostly, byla v roce 2003 zvýšena na současných 39 metrů. Otevřena je za příznivého počasí celoročně, ovšem mimo sezónu na ni po 201 schodech vystoupáte jen o víkendu a svátcích.
Cestou od rozhledny ke vsi míjíme novodobou rotundu sv. Antonína, postavenou v roce 1940.
V samotné vsi stojí od roku 1968 Tůmova socha Karla Klostermanna, který sem rád jezdil. Dobu první republiky si můžete připomenout v Domu historie Javornicka. Památkově chráněná je roubená chalupa č.p. 29
Psychotronik Pavel Kozák zpopularizoval oblast Javornicka popisem zdejších menhirů. Najdete tady Měsíční kámen, Sluneční kámen, Větrný kámen, Mudrc a další.
Studenec je osada patřící pod Stachy. Téměř všechny chalupy slouží k rekreaci. Dochovala se i pěkná venkovská kaplička. Pod vsí stávala vápenka.
Jedním z nejzajímavějších českých hradišť je Obří hrad nad Popelnou. Patří mezi nejvýše položená česká hradiště s nadmořskou výškou okolo 980 m. Hradiště objevil v roce 1926 dr. Emanuel Šimek, od kterého pochází i první popis. Z východní a severní strany ho obtéká říčka Losenice, od níž se k hradišti zdvihají příkré svahy. Vyvýšená akropole je dlouhá asi 170 metrů a je od severozápadu k jihu dvojitým valem. Ze západní části, kde bylo nejspíše strážní místo, je nádherný výhled údolím Losenice na střední část Šumavy. Hradiště nebylo trvale osídleno a sloužilo buď k obřadním účelům nebo k ochraně rýžovníků zlata. Bývalý mlýn a pila v Popelné byly přestavěny na rekreační objekty.
Na severní straně Popelní hory (1 091 m n. m.) je porost jalovce obecného, chráněný jako přírodní památka Pod Popelní horou. Asi 50 metrů nad turistickou cestou je velký blok skály, který se nazývá podle jisté tvarové podobnosti V Žábě. Pod kamenem má být poklad a chodba na Kašperk.