Pěšky přes kouzelné Volary s odpočinkem v unikátních konopných lázních

Délka trasy: cca 20 km

Volary – Meindlova pila – Bobík – Kubrna – U Obrázku – Stögrova Huť – Volary

Volary byly založeny ve 13. a 14. století při Zlaté stezce a obchod na stezce byl i hlavním zdrojem příjmů až do začátku 18. století. První obyvatelé byli převážně Němci z Bavorska. Volary byly po staletí typické svými roubenými nebo poloroubenými domy,
pro něž bylo charakteristické soustředění obytných místností, chlévů, stodoly i dvorku do jediného celku pod společnou střechou. Dodnes jich zůstalo stát jen pár. Dřevěné domy poničil požár v roce 1863 i bourání po odsunu původních obyvatel. V jednom z těchto historických domů můžeme navštívit Volarské muzeum.

Dominantou náměstí je raně barokní kostel sv. Kateřiny, postavený na místě původního pozdně gotického v letech 1669–1690 podle projektu J. Canevalla. Původní gotickoustavbu připomíná portálek v podvěží a část dodatečně zazděného pozdně gotického sanktuáře v průčelí kostela.

V městském hotelu Bobík jsou proslulé konopné lázně. V roce 2007 byly vztyčeny nad volarským Starým městem menhiry. Jsou údajně skutečnými menhiry, byly sem dovezeny z jedné náhorní plošiny v Krušných horách. Městem procházel na sklonku války tzv. pochod smrti. Po osvobození vězenkyň bylo v lesích a příkopech nalezeno 96 mrtvých žen z celkového počtu 202 transportovaných. Ty byly pochovány na nově zřízeném hřbitůvku ve Volarech. Místo je dodnes pietně upraveno. 

Na svahu vrchu Kamenáč byla v roce 2008 restaurována křížová cesta. Ta má 14 zastavení a začíná pod velkou kaplí z roku 1759.

Pro okolí Volar byly typické dřevěné seníky. Byly postaveny na zamokřených loukách. Jelikož se na tyto louky nedalo zajet v létě povozem, seno se z nich odváželo až v zimě, kdy byla půda zamrzlá.

Bobík je známý kopec v Boubínské hornatině s nadmořskou výškou 1 264 metrů a typickou siluetou s třemi hrby. Dnes je vrchol téměř bez výhledu. Na vrcholové skalce je vytesáno několik letopočtů a hlava Turka s oko mu klovajícím krkavcem, jako část schwarzenberského znaku. Část svahů kopce leží v Boubínské oboře. Ta současná, která vznikla v roce 1976, navazuje na starší schwarzenberskou, postavenou v roce 1900. Má rozlohu 2 219 hektarů a je určena pro intenzivní chov jelení zvěře.

Od roku 1585 pracovala na Stögrově Huti sklárna. Proslavili ji sklářské rody Štegarů a Stögbauerů. Vyráběli zde páteříky a zrcadlové sklo. Na Stögrově Huti najdeme u silnice pomníček Charlesi Havlatovi, americkému vojákovi padlému 7. května 1945. Střet 2. a 3. čety průzkumné roty 803. protitankového praporu americké armády s příslušníky 11. pancéřové divize SS, kdy americký obrněný kolový vůz M8 byl zasažen pancéřovou pěstí, se ovšem udál o několik kilometrů východněji.

Klikem na mapu se otevře přesné trasování