V městském hotelu Bobík jsou proslulé konopné lázně. V roce 2007 byly vztyčeny nad volarským Starým městem menhiry. Jsou údajně skutečnými menhiry, byly sem dovezeny z jedné náhorní plošiny v Krušných horách. Městem procházel na sklonku války tzv. pochod smrti. Po osvobození vězenkyň bylo v lesích a příkopech nalezeno 96 mrtvých žen z celkového počtu 202 transportovaných. Ty byly pochovány na nově zřízeném hřbitůvku ve Volarech. Místo je dodnes pietně upraveno. 

Na svahu vrchu Kamenáč byla v roce 2008 restaurována křížová cesta. Ta má 14 zastavení a začíná pod velkou kaplí z roku 1759.

Pro okolí Volar byly typické dřevěné seníky. Byly postaveny na zamokřených loukách. Jelikož se na tyto louky nedalo zajet v létě povozem, seno se z nich odváželo až v zimě, kdy byla půda zamrzlá.

Bobík je známý kopec v Boubínské hornatině s nadmořskou výškou 1 264 metrů a typickou siluetou s třemi hrby. Dnes je vrchol téměř bez výhledu. Na vrcholové skalce je vytesáno několik letopočtů a hlava Turka s oko mu klovajícím krkavcem, jako část schwarzenberského znaku. Část svahů kopce leží v Boubínské oboře. Ta současná, která vznikla v roce 1976, navazuje na starší schwarzenberskou, postavenou v roce 1900. Má rozlohu 2 219 hektarů a je určena pro intenzivní chov jelení zvěře.

Od roku 1585 pracovala na Stögrově Huti sklárna. Proslavili ji sklářské rody Štegarů a Stögbauerů. Vyráběli zde páteříky a zrcadlové sklo. Na Stögrově Huti najdeme u silnice pomníček Charlesi Havlatovi, americkému vojákovi padlému 7. května 1945. Střet 2. a 3. čety průzkumné roty 803. protitankového praporu americké armády s příslušníky 11. pancéřové divize SS, kdy americký obrněný kolový vůz M8 byl zasažen pancéřovou pěstí, se ovšem udál o několik kilometrů východněji.