Pěšky přes pošumavský klenot Prachatice, kde můžete strávit celý den nebo pokračovat třeba k pseeudokrasové jeskyni
Délka trasy: cca 20 km
Prachatice-Cvrčkov-Zabrdský mlýn-Podedvory-Husinecká přehrada-Výrovec-Staré Prachatice-Prachatice
Území dnešních Prachatic bylo osídleno již v pravěku. V 11. století náležela osada Vyšehradským proboštům. Za rozvojem osady stojí hlavně prosperita Zlaté stezky. Obchodem ze solí Prachatice zbohatly. Městská práva získaly Prachatice již roku 1323. Největší rozkvět města nastal v 16. století, kdy sem týdně přijíždělo až 1 300 soumarů s náklady. Rudolfovi II. povýšil město na královské. Od roku 1620 vlastnili město Eggenbergové, o necelých sto let později Schwarzenbergové. Zachovalé historické budovy v centru města se staly v roce 1981 důvodem k vyhlášení městské památkové rezervace.
Mezi nejvýznamnější prachatické památky patří renesanční radnice z let 1570–1571. Radnici stavěli vlašští stavebníci, výzdobu prováděl malíř Jan Březnický. Nezvyklá výzdoba se vztahuje k soudnictví. Malba byla provedena i ojedinělou metodou tzv. šerosvitem. Kostel sv. Jakuba, patrona poutníků a kupců, byl stavěn už ve 14. století, ale dostavba tohoto gotického trojlodního chrámu skončila až v roce 1513.
V Děkanské uličce hned za kostelem na domě č. p. 33 je nejkrásnější sgrafito ve městě. Pochází z roku 1563 a znázorňuje Poslední večeři páně. Husův dům č. p. 71 byl původně gotický, v 16. století přestavěn do renesanční podoby s krásnými štíty. Nádhernou sgrafitovou výzdobou má Rumpálův dům. V Bozkovského domě č. p. 184 je dnes Kulturní centrum Otto Herberta Hajeka. Renesanční Heydlův dům č. p. 29 má rovněž gotické jádro. V Sitrově domě č. p. 13 sídlí dnes městské muzeum.
Na náměstí najdete také Muzeum české loutky a cirkusu, v Poštovní ulici pak Muzeum krajky. Písecká brána byla součástí městského opevnění. Bašta Helvít byla rovněž součástí městských hradeb. Dominantou Prachatic je i přírodní útvar – vypreparovaná křemenná žíla Skalka Za Skalkou začíná křížová cesta ke kostelu sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích.
Hřbitovní kostel sv. Petra a Pavla ve Starých Prachaticích je nejstarší prachatickou stavbou. Podle dochovaných zbytků románského zdiva pochází ze 12. století. Na levé zdi presbytáře byla odkryta freska Poslední soud z 16. století.
Na úpatí kopce Výrovec najdeme pseudokrasovou jeskyni Poustevná. I zde sídlil nějaký čas poustevník. Hlavní jeskyně je pět metrů dlouhá, tři široká a metr a půl vysoká. Na ni navazuje bludiště s až 35 metrů dlouhými chodbami ve dvou úrovních.
Husinecká přehrada se začala stavět v roce 1934 a bylo zde zaměstnáno až 320 osob. Přehrada byla dokončena za čtyři roky. Hráz je vysoká 31 metrů, délka v koruně je 215 metrů. Zatopená plocha je asi 760 tisíc m2 a nádrž zatopila mj. i bývalou střelnici a ukončila každoroční plavení polenového dříví ze šumavských lesů až do Vodňan.
V Podedvorech stojí pěkná kaplička sv. Jana Nepomuckého. Zdejší mlýn kdysi koupil Jan Kubašta ze Zabrdí. Předtím patřil mlýn Schwarzenberkům, Dietrichsteinům či mlynáři Šebelemu. Rod Kubaštů proslavil Jakubův syn Matěj (1798–1853), hluchoněmý řezbář. Zůstal po něm například oltář v Šumavských Hošticích nebo soška Krista z vlachovobřezského Božího hrobu.
V Zábrdí stojí památkově chráněná návesní kaple. Památný je i zábrdský akát, rostoucí vedle křížku s datací 1871. V muzeu papírových betlémů Svatavy Vizinové je možno spatřit na 600 exponátů. Pod cestou do mlýna je Zábrdská jeskyně.
Klikem na mapu se otevře přesné trasování
