Židé tvořili roku 1825 téměř čtvrtinu všech obyvatel. Proto byla v roce 1828 postavena nová synagoga, a to v prostém klasicistním slohu. V současnosti je využívána jako informační centrum, regionální muzeum, koncertní a výstavní síň. Židovský hřbitov se nachází na kraji obce při silnici do Hradčan nad železnicí. Byl založen v poslední čtvrtině 17. století, v 19. století byl rozšířen. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1688.

Při cestě na Vimperk po pravé straně pod skalou ve Zdůlí je skupina 22 lip a kaplička Bolestné Panny Marie. Tu původní zde nechala údajně postavit matka francouzského vojáka, který v roce 1741 spadl s koněm ze skály a zraněním podlehl. Nová kaplička byla postavena v roce 1904.

Původní tvrz v obci Lčovice byla přestavěna okolo roku 1600 v renesanční zámek., v 18. století byla budova zvýšena o patro, opatřena průčelím s arkádami, při zámku byl založen park s okrasnými dřevinami. Se zdejším působením neblaze proslulého válečníka Jindřicha Hýzrleho z Chodů je spojena také jeho barokní přestavba a stavba osmiboké kaple, dokončená tři roky po jeho smrti. Kaple má vysokou kopuli s lucernou a byla bohatě zdobena ornamentální i figurální štukaturou nejspíše italskými umělci. Lovecká věž nedaleko odtud je prostá, bez vnitřní výzdoby, nad vchodem nese alianční erb Hýzrlů z Chodů a jeho ženy Eleonory Alžběty z Donína. Na půlcesty mezi kaplí a loveckou věží bývala ještě grotta, uvnitř osmiboká s bazénem a se zaklenutou kupolí. Ta už bohužel nestojí. 
Jedním z dalších známých majitelů byl architekt Josef Zítek. Pod zámkem stojí výklenková kaplička sv. J. Nepomuckého z poloviny 18.století, nad obcí pak kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1714. 

Krajina v okolí Malenic je osídlena hodně dlouho. Nejstarším nalezeným lidským nástrojem je čepel ze šedožlutého pazourku, nalezená profesorem Stockým v mohyle na Bukovci. Pochází nejspíše z mladší nebo pozdní doby kamenné. Malenice jsou písemně připomínány ve 13. století. Kostel sv. Jakuba Většího je ranně gotický, dřevěná loď byla nahrazena roku 1708. Na zdech se dochovaly zbytky gotických maleb z první poloviny 14. století: zápis o svěcení oltáře biskupem Přibyslavem v roce 1315, křest Ježíšův, Adam a Eva v ráji, sejmutí Krista z kříže. Na místním hřbitově je pochován Josef Zítek, stavitel Národního divadla. Nad jeho hrobem je busta od Stanislava Hanzíka z roku 1952. Dále zde odpočívají archivář František Teplý, režisér Zdeněk Podskalský, herečka Jiřina Jirásková, herec Jiří Pleskot, akademický malíř Jaroslav Pešek, lékařka Marie Pešková nebo sbormistr Pavel Kühn. Mezi další památky patří stará budova fary – původně bývalá tvrz. Fara byla nedávno opravena a slouží jako kulturní a informační centrum, k výstavám nebo besedám.

Na vrchu Hůrka je kaple sv. Václava z roku 1929, byla vytvořena podle návrhů archiváře Teplého. Postavena byla v duchu románské rotundy a 25. září 1932 slavnostně vysvěcena. Na mostě přes Volyňku stojí boží muka se sochou sv. Jana Nepomuckého. Mezi další památky patří stará kovárna rodiny Staňků v čp. 51 či hamr pod obcí. Mezi okolní přírodní zajímavosti patří Jiřičkova skála – štěrkem zanesená jeskyně.

V jeskyni byly nalezeny kosti tundrové zvířeny.

Věnec je skalnatý vrch (765 m n. m.) s hradištěm z doby halštatské a laténské, podle některých starších historiků sídlo proslulého krále Markomanů Marobuda, hradiště je národní kulturní památkou.

V Hradčanech mají pěknou kapličku a památnou lípu. Ta je 26 metrů vysoká a má obvod 504 centimetrů.